PGM1P — první šáhnutí na pascal v životě

Dnes jsem si vlast­ně popr­vé v živo­tě sáhl na pas­cal; resp. del­fí objek­to­vou ver­zi z roku 2011. No… co na to říci.

Je to hod­ně „zají­ma­vý“ jazyk, troš­ku v někte­rých věcech tri­vi­ál­ní, někdy až na ško­du (např. je case insensi­ti­ve a to nemám rád), nicmé­ně vypa­dá to na doce­la poho­du 😉 Ako­rát nechá­pu, proč se doteď sna­ží dodr­žo­vat sta­rou pas­ca­lí syn­ta­xi typu a := 10, namís­to „nor­mál­ní­ho“ a = 10, jako v „nor­mál­ních“ jazy­cích a tak podob­ně.

Komen­tá­ře mezi {* a *} mě taky dosta­ly 😉 A hlav­ně uke­ca­nost! O Bože! Tam, kde se jin­de napí­še if (a==10) {x=a;} tře­ba, tady se píše if (a=10) then x:=a;, tam, kde jsou něja­ké blo­ky se nepí­še { a }, ale „begin“ a „end“, nako­nec se píše „end.“ (ano, s teč­kou) 😉 Pros­tě troš­ku mi to při­jde blbý, když ten jazyk evi­dent­ně od bor­lan­dích dob pro­šel dost obmě­nou, proč tam pořád děla­jí tako­vé­hle šíle­né věci.

Dále, co mi troš­ku vadí, že není strikt­ně objek­to­vý, např. jako Java. Ve své pod­sta­tě může­te napsat „try — catch“ bez toho, abys­te měli jedi­nou meto­du 😉 (Tedy co jsem si zatím vši­ml) do jinak struk­tu­ro­va­né­ho pro­gra­mu. Při­jde mi to pros­tě troš­ku jako C++ — mixo­vá­ní dob­rých „c“ věcí a objek­to­vých „tak nějak“, tak­že pěk­ně naprd. Přes­ně z tuto­ho důvo­du nepíšu nic v C++, pro­to­že je to šíel­ná humu­lajda, jazyk vás ani nenu­tí dodr­žo­vat základ­ní objek­to­vý prin­ci­py, pro­měn­né ve tří­dě může­te defi­no­vat „tak růz­ně“ a vůbec. No, ale C++ poha­ňo­vat nehod­lám, to už je dost his­to­ric­kej jazyk, naroz­díl od toho­to reno­vo­va­né­ho Del­phi (bo jak to nazvat).

Ale jako abych jen neha­nil, není to zase tak špat­né, na zákald­ní widlí a oken­ní věci to bude asi jed­no­du­ché a dosta­ču­jí­cí, no. Pro­stře­dí RAD stu­dio není až tak blbé, sice už jsem si pár věcí, kte­ré mi vadí (např. ozna­če­ní do blo­ku a odsa­ze­ní TAB nezpů­so­bí odsa­ze­ní blo­ku, ale jeho sma­zá­ní, resp. pře­psá­ní zna­kem \t apod.), ale je to jen otáz­ka zvy­ku na GUI 😉

Už se ale těším, až nebu­de­me brát základ­ní struk­tu­rál­ní věci, ale napl­no se pus­tí­me do čis­té­ho pro­gra­mo­vá­ní s objek­ty, pěk­ně zapouz­dře­ně… Tak dou­fám, že to něco jako pri­va­te má 😉 😉

Napsat komentář