KGE/MG -- Astronomické souřadnice

V dnešní přednášce z KGE/MG se to jen hemžilo novými pojmy, proměnnými a výrazy, takže dokud to mám v hlavě...

Základní pojmy

  • Nebeská sféra: Jedná se o kulovou plochu nebo někdy jen polokouli,  v jejímž středu stojí pozorovatel (nacházející se na povrchu Země) dívající se na noční oblohu a do které se promítá pohyb všech viditelný těles vesmíru.
  • Rovina ekliptiky: Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru. Rovina ekliptiky je tedy rovina touto kružnicí proložená.
  • Světový severní a jižný pól: Jedná se o body, které leží na protažené zemské ose a nebeské sféře (v bodě průsečíku).
  • Světový rovník: Jedná se o průsečík roviny zemského rovníku s nebeskou sférou.
  • Místní poledník: Spojnice severního a jižního zemského pólu, která prochází pozorovatelem.
  • Obzorník: Jedná se vlastně o horizont, tedy průsečík s nebeskou sférou, který nám rozděluje pohled (pozorovateli tedy) na dvě části; jednu, kterou vidí a druhou, kterou nevidí (zákryvem Země).  Obzorník nám definuje ještě další body -- severní, jižní, západní a východní body obzoru, což jsou body, které leží v průsečíku nebeské sféry, obzorníku a roviny místního poledníku.  Tedy v místě, kde se pozorovateli jeví sever, tak promítneme-li ho na nebeskou sféru, tam je severní bod obzoru atd.
  • Zenit, nadir: Nadhlavník (a podhlavník) je místo přímo nad (či pod) hlavou pozorovatele, tedy průsečík přímky kolmo k rovině obzorníku a pozorovatele. Nadir nikdy nevidíme, protože je pořád zakrytý Zemí.
  • Meridián: Průsečík roviny místního poledníku a nebeské sféry.
  • Jarní a podzimní bod: Místa, kam se Slunce promítne, když nastává astronomické jaro (či podzim). Alternativně též průsečík roviny ekliptiky a světového rovníku.
  • Jižní (severní) bod světového rovníku: Bod v průsečíku roviny světového rovníku a nebeské sféry.
Pojmy, astronomické souřadnice, zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/Nebeska_sfera_pozorovatel.cs.svg
Pojmy a astronomické souřadnice.
Zdroj obrázku: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/Nebeska_sfera_pozorovatel.cs.svg

Po drobném "nálevu" různých termínů se pusťme do dalších -- tentokrát různých souřadnic. Začnněme těmi, na které má vliv poloha pozorovatele:

Součadnice s vlivem pozorovatele

  • Výška (h): Jedná se o úhel, který svírá v rovině vytknuté pozorovatelem, daným objektem (např. hvězdou) a obzorníkem (kolmicí na něho). Je to tedy "výška nad obzorem".
  • Azimut (A): Azimut je úhel, který počítáme od 0° do 360° ve směru hodinových ručiček od roviny místního poledníku směrem na Jih. Tedy v pravé poledne (zjednodušeně) máme azimut slunce 0 °.

Souřadnice bez vlivu polohy pozorovatele

  •  Deklinace: Deklinace je úhlová vzdálenost tělesa severně nebo jižně od světového rovníku. Je kladná směrem k severnímu světovému pólu a záporná k jižnímu světovému pólu. Deklinace je tedy vlastně podobná "výšce" z předchozí části textu. Všechna tělesa mají stejnou deklinaci, až na Slunce, které je výjimkou (z důvodu zemského oběhu kolem něho), deklinace Slunce se tedy mění od -23,5°--23,5°.
  • Pólová vzdálenost: Doplněk do 90 ° od deklinace, podobně jako jsme používali pólovou vzdálenost od severního pólu v příspěvku o výpočtech na kouli.
  • Rektascenze: Jedná se o úhel (značen alfa) udávaný v hodinách, který svírá rovina procházející světovými póly a nebeským tělesem s rovinou procházející světovými póly a jarním bodem.
  • Hodinový úhel: Úhel (v hodinách opět) od jižního rovníkového bodu k rovině objektu. Pro Slunce počítáme jako dobu od kulminace (od nejvyššího bodu během dne).

Nautický trojúhelník

Nyní trochu teoreticky k výpočtům. Stejně jako na kouli používáme sférický trojúhelník, i zde používáme sférický trojúhelník, který je zobrazen na kulové ploše nebeské sféry. Tento trojúhelník je veden mezi severním světovým pólem, zenitem a pozorovaným objektem.

Vzdálenost mezi objektem a světovým severním pólem značíme jako pólová vzdálenost (jedná se o tutéž pólovou vzdálenost, o které píšu výše), vzdálenost mezi zenitem a objektem jako zenitová vzdálenost.

Po pondělním cvičení sepíšu i něco o výpočtech v tomto trojúhelníku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.