UJP/​AB3 — Angličtina, úroveň 3

Prá­vě jsem absol­vo­val prv­ní úvod­ní hodi­nu AB3 a musím uznat, že je to prv­ní ang­lič­ti­na, kte­rá mě nějak víc baví. Tím nechci říci, že by před­cho­zí ang­lič­ti­ny, kte­ré jsem zažil, mě neba­vi­ly, jen se uči­ly hroz­ně nud­ně. Jak to tak ale vypa­dá, sou­čas­né stu­di­um s paní Mgr. Rad­mi­lou Holu­bo­vou bude oprav­du zají­ma­vé a záživ­né. Tak­že se těším na dal­ší své vzdě­lá­vá­ní 🙂

Abys­te rozu­mě­li; mé před­cho­zí zku­še­nos­ti s výu­kou jazy­ků jsou poměr­ně roz­pa­či­té. Na základ­ní ško­le jsme měli skvě­lou uči­tel­ku, díky níž jsem pocho­pil a pobral dost širo­ké spek­trum zna­los­tí z gra­ma­ti­ky a slov­ní záso­by. Na střed­ní ško­le jsme měli rodi­lou mluv­čí, kte­rá sice špat­ná neby­la, ale bylo vidět, že to není uči­tel­ka, jen rodi­lá mluv­čí, tak­že občas byly hodi­ny troš­ku cha­os — a navíc se muse­lo „jet“ poma­lu, pro­to­že tam byli i býva­lí zákla­do­škol­ští něm­či­ná­ři.

No a va VŠ jsem pro­šel AT3AT6 s růz­ný­mi vyu­ču­jí­cí­mi (s Mgr. Śimáč­ko­vou tře­ba), před­mě­ty to neby­ly zlé, ale pro­blém tam bylo ono T ve zkrat­ce před­mě­tu — tech­nic­ká. Sice jsme pořád­ně neu­mě­li mlu­vit, ale uči­li jsme se, jak se jme­nu­jí čás­ti led­ni­ce, jak se jme­nu­jí nos­ní­ky v budo­vě a podob­né nesmys­ly. Pro mě tedy před­mět k niče­mu, poměr­ně (zastá­vám názor, že je potře­ba nejdří­ve se pořád­ně nau­čit jazyk a až poté se spe­ci­a­li­zo­vat). Čili tato ang­li­čit­na, AB3, je pro mě po dlou­hé době opět něčím zají­ma­vým, co se ang­lič­ti­ny tedy týče (pro­šel jsem s dok­to­rem Vor­lem švéd­šti­nu a s Mgr. Hrd­lič­kou ivrit, ale pou­ze „jed­nič­ko­vé“ před­mě­ty, zákla­dy tedy).

Sice se v té sou­čas­né ang­lič­ti­ně učí­me též pod­le učeb­nic, kte­ré dost zásad­ně nesná­ším — tako­vé ty obráz­ko­vé, kde posta­vy v podo­bě komi­xu děla­jí něja­ké věci a o všem si poví­da­jí, nicmé­ně učeb­ni­ce Face2Face zatím (pod­le prv­ní­ho nahléd­nu­tí) nevy­pa­dá až „tak pito­mě“, jako tře­ba „Pro­ject“ z Oxfor­du (ale chá­pu, že ten bude asi pro děti, tak mož­ná pro­to mi to iri­to­va­lo svo­ji sko­ro až debi­li­tou…), např. hned prv­ní člán­ky byly z novin o J. Oli­vie­ro­vi (kuchař na skůtru…), bylo to zají­ma­vé i obsa­ho­vě, navíc je to tako­vé nenu­ce­né a pěk­ně to odsej­pá, což o Pro­jec­tu říci nemo­hu (to je pros­tě jen nuda v ang­lič­ti­ně…). A vel­kým pozi­ti­vem je i Mgr. Holu­bo­vá, kte­rá pěk­ně hned prv­ní hodi­nu roz­bi­la všech­ny mož­né „styd­li­vé“ ledy mezi vyu­ču­jí­cím a stu­den­tem, pros­tě člo­věk nemá potře­bu se před vyu­ču­jí­cím a spo­lu­žá­ky sty­dět pro­mlu­vit. Tak­že fajn!

Napsat komentář